Kostel sv. Ducha

Místo: Ostrava – Zábřeh, ulice Výškovická / Kotlářova
Autor: Marek Jan Štěpán
Spolupráce: Bořivoj Srba, Miroslav Tyl
Invstor: Římskokatolická farnost Ostrava - Zábřeh, Biskupství Ostravsko-Opavské
Projekt: 2002 - 2004
Realizace: 2004 - 2007
Zastavěná plocha – 1967 m²
Obestavěný prostor: 14 369 m³
Výška atiky kostela: 15,8 m
Výška věže: 30,00 m, vč. kříže 34,50m
Kapacita kostela: 650 osob, z toho 250 míst k sezení
Foto: Oto Nepilý, archiv ateliéru

 

Modlí se za cikána,
          který kouří u řeky.
Odra teče tiše
          v šachtě, jež je zbourána.
                                 (Petr Čichoň)

Koncept

 Kostel stojí ve velkém sídlišti panelových domů s vyšší kriminalitou. Proto je navržen jako moderní pevnost. Při vstupu  dovnitř věřící prochází skrz jednotlivé vrstvy fungující jako stupně ztišení: – plato – příkop – zeď – věnec bočních prostor – vnitřní intimní jádro. Jsou to stupně přechodu od vnějšího materiálního světa k vnitřnímu světu duchovnímu, který je těmito vrstvami chráněn.

 Vzhledem ke stavebnímu programu nebylo možné vytvořit objemovou a výškovou dominantu větší nebo vyšší než okolní panelové domy. Proto byla zvolena odlišnost jasným objemem a větším měřítkem – dominanta měřítková, pohledová  a sémanticky jasná.

 Vlastní chrám  je vytýčen elipsou - bipolárním útvarem se dvěmi ohnisky - v řeči symboliky vztahem mezi těmito ohnisky, vztahem mezi dvěma póly, vztahem člověka a Boha , vyjádření  lidského synovství , vyjádřením jednoty církve. V řeči geometrie má každý bod elipsy stejný součet  vzdáleností od ohnisek .

Interier

Světlo modeluje celý vnitřní prostor, jednotlivé proražené otvory  v mase zdi mají svůj sémantický význam a barvu  /svatostánek, menza, kříž, kůr apod./ Hmotný charakter objektu kontrastuje s odhmotněným účinkem světla filtrovaného abstraktními fraktálními vitrážemi. Světlo se tak stává prvkem, který navozuje neexistenci rozhraní mezi smysly ověřitelným a tím co je za hranicí hmotné skutečnosti.

 Uvnitř kostela jsou všichni na jedné shodné základně  -  dlažba v lodi i presbytáři a vlastně i všech přilehlých prostorech je stejná. Barevnost dlažby je inspirována za tepla válcovaným ocelovým plechem, který je typickým produktem zdejších železáren a válcoven. Její spárořez je však  různorodý.

 Z této základny jako země vyrůstají hranolové hmoty liturgického inventáře - menzy, křtitelnice, ambonu a sedes. Ty jsou v kontrastu k temné podlaze-zemi ze světlého Dunajského vápence, vždy z jednoho monolitního kusu. Jejich tvarování je abstraktně symbolické. Např. hmota menzy je zraňována pěti výřezy obdobně jako Tělo Kristovo na Golgotě. Čtyři výřezy jsou po obvodu, pátý v samém jejím jádru – v něm budou uloženy ostatky Jana Pavla II. Povrch menzy je vyleštěný, kubické výřezy jsou hrubě opracovány. Imaginární prázdný prostor výřezů je naznačen stejným vápencem na podlaze. Křtitelnice stojí uprostřed kostela i celého společenství věřících.

 Svatostánek není spjat se zemí, „levituje“ na konzole opět ze stejného vápence. Vlastní tělo svatostánku je z tlustého v žáru fůzovaného skla. Na jeho kubické hmotě je na pravé větší části znázorněn Starý Zákon, na levé otvíravé Nový Zákon. Starý Zákon je znázorněn barevným  hořícím keřem, ze kterého se ozývá Hospodin slovy „Jsem, který jsem“. Strana Nového Zákona  je v přirozených barvách skla s velkými pozlacenými písmeny A a W. Za posuvnými dveřmi Nového zákona je trvale umístěna Eucharistie. V místě svatostánku je celá hmota kostela proražena svislým průrazem pro jasné vyznačení jeho polohy. V čele eliptického prostoru se vznáší  obrazový svatodušní triptych Jakuba Špaňhela. Jednotlivá témata triptychu jsou křest vodou, křest duchem a posvěcení kříže.Ostatní mobiliář kostela je dřevěný – dubový. Lavice tvoří jakési horizontální přízemní trámce.

Stavební řešení

Objekt kostela je založen na vrtaných pilotách a železobetonové krabici podzemního podlaží. Svislé nosné konstrukce jsou keramické hrázděné betonem, střecha je ocelová. Okna jsou hliníková s velkými barevnými fúzovanými skly. Věž, opěrné stěny plata a anglického dvorku jsou z pohledového železobetonu. Kostel je největší porevoluční sakrální stavbou u nás.