Hückelovy vily

Název: Hückelovy vily, Městské kulturní polyfunkční centrum HCKL
Místo: Nový Jičín
Autor: Marek Jan Štěpán, Vanda Štěpánová
Spolupráce: Jan Vodička, Hana Arletová, Dávid Medzihorský, Jan Martínek
Investor: Město Nový Jičín
Studie: 2018
Foto: archiv ateliéru

Vily byly postaveny podle návrhu vídeňského architekta Otto Thienemanna pro továrníka Augusta a Johanns Hückelovy a jejich rodinu. Hlavní funkce objektu bylo bydlení, v 2. patře pro rodinu, v podkroví pro služebnictvo. 1. nadzemní patro mělo zejména reprezentativní charakter. Majitelé Hückelovi byli donuceni vilu za 2. světové války opustit. Následující užívání jako lůžkové kožní oddělení nemocnice v Novém Jičíně bylo s původním poněkud v kontrastu. Nicméně uchránilo stavbu před postupnou zkázou, která následovala po opuštění v roce 1995. Z původní vybavenosti zůstaly pouze základní věci spojené se stavbou - výplně otvorů, vybavení jedné koupelny, někde parkety, ale hlavně dřevěné obložení a kazetový strop v jídelně.

Areál vil v zahradě je otevřený, k dispozici obyvatelům města Nový Jičín a jeho návštěvníkům. Vila Augustina Hückela představuje reprezentativní část areálu. Nyní určena pro kulturní polyfunkční centrum města, vila Johanna Hückela je určena pro bydlení, pro svou původní funkci. Tím se funkce vil doplňují a areál žije jako celek bez časových omezení ve dne i v noci. Zahrada je k dispozici celoročně. Na svazích nad vilami mohou probíhat výstavy sochařských instalací. Cestičky jsou v parku obnoveny, doplněny parkovou architekturou, jako je altán, sloup, kašnu, lavičky. Parkování pro návštěvníky je řešeno na pozemku. Pro slavnostní příležitosti a návštěvy je vyhrazeno nové parkoviště blízko reprezentativního vstupu do vily.

Nové využití, jako Městská galerie a Kulturní polyfunkční centrum v Novém Jičíně, je výborný program pro život vily A. H. Je nosné na dlouhou etapu a rozvoj v kontextu růstu vybavenosti města.

Při proměně historické vily jsme se nechali vést tehdejším guru architektonické tvorby Gottfriedem Semperem, jehož teorii čtyř prvků architektury jistě autoři znali a z ní i čerpali.
Čtyři prvky architektury, je kniha německého architekta Gottfrieda Sempera. Publikoval v roce 1851, to je pokus vysvětlit původ architektury optikou antropologie. Kniha architektura je rozdělena do čtyř odlišných částí: topeniště, střechy, úkryt a kopec. V každém prvku lze nalézt počátky tradičních řemesel, začal vznikat řád a tvar, architektura.
oheň, krb – metalurgie, keramika (použitá litina, bronz, keramika v koupelnách)
střecha – tesařství (otevřený krov, vznik nové multifunkční místnosti na 3.np.)
kryt, stěna – textil, tkalcovství (na stěnách jsou barevné nátěry, navazující pocit textilní tapety, dřevěné obklady v reprezentativních místnostech)
kopec – zemní práce (zahloubený vstup do objektů)